Nezapomenutelné sny

21. dubna 2014 v 13:58 | Tulačka |  Sním
Takže, nedávno jsem v článku Aktuálně 7/2014, jsem zmínila, že založím novou rubriku. Blog jsem sice založila zhruba před rokem, ale podle mě je stále ve výstavbě. Ještě pořád je co zlepšovat a upravovat. Vlastně jsem i ráda, že jsem měla nový nápad a založila jsem tuhle rubriku. Jen stále nevím, jestli budu moci sem něco přidávat. No, a hlavním důvodem je to, že z dnešní noci si pamatuji, že jsem měla dokonce tři sny. Ale horší na tom je, že si pamatuji jen jeden. Ale v tomhle článku nebudu rozebírat své sny z dnešní noci, ale sny, které si pamatuji ze svého dětství. Prostě sny, na které jsem nezapomněla a které se dokonce i párkrát opakovaly. Možná proto si je obzvlášť pamatuji. Přesto je těžké si na ně vzpomenout hned na poprvé a proto je budu časem doplňovat. Updaty budu uveřejňovat buď v záhlaví nebo v zápatí. Ještě uvidíme...

Průšvih ale je to, že většinou si pamatuji jen ty zlé sny než ty dobré. Možná je to tak schválně...


VLKODLAK,
vlastně je to sen, který se mi několikrát opakoval. Ani nechápu proč, ale v tomhle snu hrál hlavní roli můj bratr. To on se změnil ve vlkodlaka a pak mě po celém domě naháněl. Už si ani nevzpomínám na ty pocity co jsem cítila. Asi se jednalo hlavně o strach. Můj vlkodlačí bratr mě navíc proháněl po naprosto neznámém domě. A ke konci toho snu se dokonce i náš psí domácí mazlíček proměnil ve vlkodlaka. A tehdy jsem se probudila.
Když se mi sen zdál podruhý, asi o šest až pět let později, tak už mě neděsil. Brala jsem ho spíš jako hezkou vzpomínku a snažila jsem si všimat detailů ve snu. Díky tomu bych dokázala nakreslit i nákres toho malého bytu. Bohužel, ve snu jsem si nevšimla žádného východu.

NEBEZPEČNÁ JÍZDA,
tohle je jeden z mých prvních snů, který si vůbec pamatuji. Ještě než přejdu rovnou ke svému snu, tak bych ráda podotkla, že se mi zdál asi ve třech či čtyřech letech. V životě jsem snad takovou hrůzu ze snu neměla, jako tehdy. A přitom, když na to vzpomínám teď s odstupem, tak je absurdně legrační.
Jela jsem autem. A jela jsem ještě s někým. Na detaily si moc nevzpomínám. Ale autíčko vypadalo jako typické auto, kterým jézdí kačer Donald. Auto jelo velmi rychle a já seděla na zadní sedačce a vyhlížela ven zadním oknem. Běželo za námi několik dýní a ty dýně drželi v rukách košťata. Jeli jsme takhle několik minut dokud jsme nenarazili do lampy. Pak jsem se s křikem probudila.

TRŽIŠTĚ,
tenhle sen se mi zdál zhruba když mi bylo 13-14 let. Už přesně nevím jak začal. Byli jsme na tržišti a s rodinou jsme si prohlíželi všeljaké cetky. Pak kolem projížděli lidé na koních a jeden z nich mě zvedl do sedla. Jela jsem s ním, a kupodivu dobrovolně. Dovezl mě daleko, až k nějaké silnici, kde stály stáje. Tam mě vysadil a pak prostě zmizeli. Já jsem šla do stáje a chvilku jsem v ní pobyla. Uvnitř nebyli žádní koně či lidi. Jen seno. Když jsem vylezla vven ze stáje uviděla jsem svého bratra jak kráčí po silniciá směrem ke mě. Pravou paži měl ovázanou nějakým hadrem. Nebo spíš obvázané jen to co z ní zbylo. Ruka mu chyběla až k rameni. Měl to obvázaný nějakým špinavým cárem a všude byla spoustu krve. Rozeběhla jsem se ke svému bratrovi plná hrůzy a šoku. A tím můj sen skončil...

DÁLNICE,
procházela jsem se s bráchou kolem prázdné dálnice. Šli jsme zrovna kolem jedné velké značky, která ukazovala kolik kilometrů ještě zbývá do měst. Zničeho nic někdo vyskočil v křoví a snažil se zabít mého bratra. Já jsem jen s hrůzou sledovala jak můj bráška šplhá nahoru po značce a ten týpek se ho snaží umlátit pěstmi. Poté se značka zlomila a začala padat na dálnici. To bylo vše.

Pro teď vše. Ale třeba si v budoucnu ještě na něco vzpomenu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Tulačka miluje saze!Design by