Květen 2015

1. Kapitola

21. května 2015 v 11:24 | Tulačka |  Archiv

1. Kapitola

Ještě pořád 9 let
Další den
Ještě pořád mi padaa padají zoubky. Někdy to fakticky děsně bolí. Můj bratranbráška Claude se mi kvůli tomu furt směje. Prý bez zubů vypadám děsně legračně. Nelíbí se mi to. Vždy mu za jeho zlé chování vynadám. Kvůli tomu se mi směje ještě víc. Vipadám prý jako bezzubý bezubý dědeček co se zlobí na celý svět. A ano, já se zlobím na celý svět. Za to ale vlastně může sám Claude protože Ale jen tehdy, když si ze mě Claude dělá srandu. Jo, a s Claudem hrajeme takovou moc pjeknou hru. Začly Hrajeme si totiš na rodinu. Já jsem jakože jeho malá sestřička a on je jakože můj velký bráška. Nejdříf jsem se kvůli tomu hádala. Chtěla jsem to totiž naopak. Já měla bít ta velká sestřička a on můj malý bráška. Řekl mi, že je to děsná kravina. Prý by na to hned všichni přišli. Kdo všichni by na to mohli přijít? Nechápu to. Je to jen hra, proč by tomu měli ostatní věřit? Musí být snad naše hra uvěřitelná?
První chvíle mi děsně dlouho trvalo než neš mi přišlo normální oslovovat ho bráško. A taky sem si děsně dlouho zvykala na oslovení sestřičko. Furt je to ale lepšejší, než aby mi říkal pitomečku jako to dělával můj pravej brácha. Nemyslím si, že by mě měl někdy rád. Clauda mám mnohem raději neš mého původního bráchu. Tedy myslím. Hlavně protože je děsně hodnej. Nikdy mi my nevynadá. Většinou. Je spíš jako já. Občas má špatné dny jako já. Jinak je spíš děsně klidný jako můj táta.
Tulačka miluje saze!Design by