Kronika katů Mydlářů

22. srpna 2016 v 15:44 | Tulačka |  Čtu
První článek po renovaci. Po dlouhé době jsem si našla čas na čtení a věnování se mým milovaným koníčkům jako je například blogování a trávení času u klávesnice. Trvalo mi to sice věčnost se přesvědčit, ale třeba se do toho opět vpravím a nebudu mít sebemenší problém s psaním a tvořením. No a jako první článek přinesu takovou recenzi na knihu Kronika katů Mydlářů. Už jsem jí kdysi jednou četla, ale dočetla jsem jen první díl. Teď už jsem v půlce druhé a za chvilinku se určitě přehoupnu do třetího dílu. Celkem mě to chytlo a i mě to baví. Musím se přiznat, že se těším na tu knihu pokaždé když jí nemohu číst. No ale s sebou k dokotorovi na čekačku si tu obří cihlu brát nemůžu. Nevešla by se mi ani do kabelky .

Každý mi předtím říkal jaké je to náročné čtení a že se s tím budu prát, přesto mi jí maminka kdysi k narozeninám koupila. Říkala, že jí četla za mlada a moc se jí líbila. Vlastně jsem . Naštěstí člověk dospívá a mění se. A sním samozřejmě i styl čtení, oblékání nebo chuť k jídlu. Předtím jsem nesnášela všechno maso kromě kuřecího a teď se mohu utlouc po vepřovém a hovězím. Mňaminka! Kdo nejedl tak nepochopí!!


Kronika katů Mydlářů


Autor: Karel Štorkán
Žánr: Historie, česká literatura
Počet stránek: 511
Počet dílů v sérii: 3 (tady se však jedná o svazek komplet všech tří dílů)
Rok vydání: 2012
Stručně obsah: Mladý lékař Jan Mydlář podlehl krásce Dorotce z jeho rodné vsi. Avšak dlouho se u své milované neohřeje, protože musí zpátky do Prahy pokračovat ve svém studiu na vysoké Kralově Univerzitě. Slibuje Dorotce, že až z něj bude vystudovaný doktor, vrátí se za ní zpátky, vezme si jí a zaopatří ji. Kupec několikrát Jena varuje před, již známou, Dorotčinou povětrností, ale mladý študák se odradit jen tak nedá. Nenechá se odradit ani ve chvíli kdy se od kupce dozvídá, že se láska jeho života musela na rychlo vdát, kvůli nechtěnému těhotenství a zamezení hanbě v rodině. K jakému údivu však pro Jena je, že je odsouzena za vraždu svého starého manžela a podezřívaná za usmrcení jejího dítěte. Takhle to Jan Mydlář však nenechá! Vysvobodí Dorotku z vězení i kdyby se na okamžik musel stát katovým pomocníkem.

Úryvek:
>>Ne tak zhurta, mladý pane!<< odpověděl tentokráte už ostrým tónem strážce vězení. >>Nejdříve mi ukažte povolení od pana purkmistra, že máte právo vstoupit do žaláře Vaňurové<<
Neoblomnost žalářníka zbavila Jana původní jistoty a odhodlanosti. Proto už mírněji přiznal:
>>Povolení nemám, jak bych také mohl, když jsem právě teď dorazil z Prahy. Ale pustíte-li mne k nešťastné Dorotce, dobře se vám odměním. Nerad bych čekal dlouhé hodiny až do zítřejšího rána na pana purkmistra. Ostatně vždyť mě znáte a víte, kdo je mým otcem. Tak Proč byste mi nedovolil, oč vás tu žádám?<<
>>Už jenom proto, že znám vás a vašeho pana otce, nemůžete po mně nic takového chtít. Jak bych mohl nedbat svých povinností?<<
Jan mlčel. Pochopil marnost dalšího naléhání na neústupného žalářníka.
Ten se nad vzniklou situací jen jaksi trpce pousmál a připomenul synovi městského písaře:
>>Dovolte, abych vás zpravil, pane bakaláři, že ani zítřejší návštěva u pana purkmistra vám nebude nic platná. Ta žalářovaná žena je velmi nebezpečná a svým vražedným chováním vzbudila v celé Chrudimi i okolí na tolik velké pohoršení, že k ní smí vejít už jedině kat a jeho pacholci...<<

(!)= pozor spoilery!
Názor (!): Od začátku do konce jsem knihu hltala a stále hltám. Ta zamilovanost, kterou pociťoval k Dorotce ho přivedla do opravdu svízelné situace. Přitom to už od prvního okamžiku byla pěkná potvora. S tolika muži se kterými léhala a pak zavraždí snad i vlastní dítě? Jena jsem ale v jeho konání litovala. Neměl se vůbec vracet do Chrudimi. Měl zůstat v Praze a dál se prosazovat jako vynikající doktor, kterým také do zajista byl. Takový chytrý mladý muž měl na někoho daleko lepšího. Ale osud tomu chtěl zjevně jinak. Naivně a hloupě se zachoval ve chvíli, kdy chtěl zachránit Dorotku a nastoupil do katovského učení a myslel si, že odtamtud utečou. Už od prvního okamžiku je jasné, že je chytí.
Na způsob psaní, pravdou je, jsem si musela chvilku zvykat. Jak na přímou řeč tak i na krkolomější vyjadřování. Časem jsem tomu stylu přivykla a vcelku jsem si ho začala i užívat. Nebylo tam žádných slov, kterým bych nerozuměla. Všechno je hezky české a pochopitelné. Jen některé náznaky sem tam něčeho mi byly za těžko rozeznatelné. To, že se Janek zjevně vyspal či nevyspal s Dorotkou si nejsem jistá do teď, ale domnívám se že asi ano. Nejvíce jsem mu přála vztah s jeho hospodyní Žofií. Olístostnila jsem, když utekla z domu kvůli Alžbětě, kterou si nakonec svým způsobem, naš mladý kat, byl nucen vzít. Taky jsem ho litovala i ve chvílích kdy Žofii s Bětuškou porovnával a nebylo mu zrovna po chuti, že Bětka s ním tak často neulehává jako to dělala Žofie. Myslím si, že k Žofii nějaké ty vřelé city choval.
Jen mě sem tam trochu mrzelo, že je kniha napsaná tak trochu s odstupem. Není v ní moc citovosti. Celou dobu jsem měla pocit, že jsem jen obyčejný přihlížející co nemá možnost pořádně nahlédnout do děje a procítit ty běžně citlivé situace. Jako Jankovo setkání po letech s jeho maminkou. Mám pocit, že autor to popisoval typicky po chlapsku. Tím myslím, více bez emocí než s nimi.
Nemohu však vytknout psychologii postav. Byla velmi promyšlená a uvěřitelná. Jan Mydlář na oko vrah, v duši ve skutečnosti citlivý a zbožný muž. Žofie, tak rázná, silná a budící respekt přesto na uvnitř citlivá a ženská. Možná i do Janka zamilovaná? Bětuška byla zase mladá a zahleděná do silného mladého Jana, který sršel intelektem a protože byla velmi cílevědomá tak si, dá se říct, vynutila na Jankovi vdavky. No, ono mu nic jiného pak nezbylo když přišel o hospodyňku Žofii kvůli dopisu od Bětušky a ukecanému kupci, který Žofii pověděl, že si Bětka šije svatební šaty. No ale postav je samozřejmě daleko více, ale to bych se o tom mohla rozepisovat věčně, že?
Nad knížkou se určitě ještě mnohokrát pozastavím a dozajista mi znovu vklouzne do prstů a já neodolám a znovu si jí přeču tak dychtivě, jako jí čtu teď. (Jsem totiž na konci druhého dílu a zbývá mi ještě jeden!)
Hodnocení: 10/10
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Tulačka miluje saze!Design by