Velká objednávka knih

29. srpna 2016 v 10:51 | Tulačka |  O Tulačce
Miluji nakupování. A při nejlepším nakupování knih. V poslední době jsem tomu velmi podlehla. Ale moc nechodím ven a tak se spíše rozhlížím po internetu. Vyhlédla jsem si jedno levnější internetové knihkupectví (sice jen o pár kaček) a hned jsem si tam vyklikala seznam položek, které bych si chtěla v budoucnu objednat. No, ani mě moc nepřekvapilo, když se cena mého budoucího nákupu vyšplhala skoro na sedm tisíc. Ale myslím, že snoubenci by se to nelíbilo (a ani možná mému druhému já Strýčku Skrblíkovi, který ve mě žije) a proto jsem si řekla, že si knihy objednám hezky postupně. Ale seznam těch knih jsem si chtěla vypsat aspoň sem do článku, ať na nic nezapomenu... Nebo co kdyby se mi přece jen ten můj nákup z mobilu vymazal, že?

Spousty těch knížek, co mám na seznamu, jsem kdysi i četla. Ale jsou mezi nimi i pro mě zatím nečtené knihy. Pár novinek, které jsem objevila, když jsem na nový rok začala pracovat jako knihkupec. No a musím říct, být knihkupcem je pěkný terno. A nejhorší na tom je to, když poté co odejdete, se vlastně dozvíte, že Vás vaše šéfka vůbec neměla ráda. Abych se přiznala, docela se to mého těhotného mozku dotklo. Ale třeba by se to dotklo i toho netěhotného.



Knihy jsem si házela do košíku snad celý minulý týden (asi mě chytla nakupovací horečka) a vybrala jsem něco málo přes dvacet pět titulů. Když to můj miláček a sponzor viděl moc z toho nadšený nebyl, ale naštěstí to okomentoval takto: >>Vždyť si udělej radost, skoro nic si pro sebe nekoupíš...<< Bylo to od něj moc milé. Kdyby to totiž viděl někdo z mých rodičů určitě by mi strašlivě vynadal, proč ty prachy leju do knih a ne do budoucí investice na miminko. Ale já ještě pořád nevím co to bude tak ani nic nechci kupovat! Nechci aby můj budoucí chlapeček musel nosit šatičky, protože jsem si myslela, že bude holčička. A naopak ani nechci aby má malá sladká holčička byla oblečená do modrých hadříků a spávala v modrém kočárku. Jo, ale kočár koupím stejně neutrální. Co kdybychom plánovali další, že?

No a teď už hurá k seznamu...

1. MARKUS HEITZ: série Trpaslíci
Miluji tohohle autora! Píše naprosto úchvatně. První knihu coo jsem od něj kdy četla byla právě kniha Trpaslíci. Hrozně mě uchvátil příběh hlavního hrdiny Tungdila, který vyrůstal mezi lidmi. Chudák, jak ten byl tenkrát hotový, když poprvé spatřil trpaslici. V knížce se psalo, že žádnou krásnější ženu do té doby neviděl. Dodnes si pamatuji hrdinovo jméno ( i když, musela jsem si vygooglit jak se vlastně píše!) a také si pamatuji děj prvního i druhého dílu. Vím, že jsem také četla třetí a čtvrtý, ale zjevně si to můj mozek během zkouškového nechtěl pamatovat a proto to asi vypustil ven. Pátý díl jsem už nečetla. Ale chci si koupit celou sérii, abych ho měla nejen ve své knihovničce ale abych ho mohla opakovaně číst! Navíc, od té doby co žiju sama se snoubencem ve svém bytě, je na čase, abych si zařídila vždy mnou vytouženou knihovnu! A já chci začít tímhle. Tato série bude prvními knížkami, které do mé knihovny přibudou!
První díl jsem snad četla poprvé v patnácti letech a tolik se mi líbil, že jsem se obrátila se svým vkusem o 160 stupňů a začala jsem číst fantasy. Někde jsem se setkala i s názorem, že existuje jen první díl a všechny ostatní jsou tak hrozné, že už pro ně další jiný díly nejsou. Já s tímhle názorem nemohu souhlasit a přiznám se, že i v budoucnu bych si přála mít ve své knihovničce skoro všechny přeložené tituly od tohohle autora. Je mým oblíbeným...

2. PATRICK CARMAN: série Elyonova země

Jeden z mála dobrých koupí mé maminky. A také jedna z mála knih co jsem od ní dostala. První díl k Vánocům a druhý snad hned v lednu k narozeninám. Nepamatuji si přesně o čem kniha byla, ale hlavní hrdinkou snad byla dívka jménem Alexis, která rozumněla řeči zvířat. Měla jsem jí ráda a několikrát jsem jí dokonce přečetla. Nedávno jsem nakoukla do své mini knihovny a zjistila jsem, že tu mám jen dva díly a vyšlo jich pět. Nejen, že chci mít sérii kompletní ale chci ji mít i dočtenou. A pokud se mi narodí holčička, hodlám jí to i předčítat na dobrou noc. Pro holky to bylo totiž moc pěkné počtení.
Pamatuji si, že i několikrát jsem si říkala, že si jí v knihovně snad půjčím. No a kdo ví. Možná jsem si jí půjčila, ale měla jsem půjčeného něco ještě mnohem zajímavějšího a tak jsem se zjevně vrhla na to a třetí díl jsem počase vrátila. No ale taky možná stál třetí díl za starou belu a proto si ani nepamatuji jestli jsem ho četla. Kdo ví... Ale myslím, že moje miminko to určitě jako čtení před spaním ocení.

3. ANGIE SAGE: série Příběhy Septimuse Heapa
Perfektní! Moc se mi to líbilo! Některé děti měly Harryho Pottera a já měla svého Septimuse Heapa! Knihu jsem opravdu žrala. Doma jsem měla dokonce tři díly. Byla to jedna z mála knih, kterou mi maminka koupila, protože se i jí samotné líbila. Dokonce mi tenkrát tvrdila, že si jí taky přečte. Četl to i můj bratr, sestřenice a tetička. Já skončila snad u čtvrtého dílu a důvod byl ten, že jsem dlouho čekala na vydání dílu dalšího. A ono to nebylo nic pěkného. Vyšel totiž třetí a já musela od začátku číst první i druhý, abych si připomněla všechny drobnosti k tomu spojené. Totéž jsem musela udělat i předtím než jsem si domů půjčila z knihovny díl čtvrtý. A když vyšel díl pátý zkusila jsem je číst od začátku znovu. To už jsem ale nezvládla a veškerý svůj boj vzdala. Řekla jsem si, že si je pak všechny dokoupím a hezky si celou sérii dočtu. Čekala jsem na to dlouho. A nyní si je konečně mohu koupit!
Bohužel doma mám ale jen dva díly. Druhý díl Znamení draka a třetí díl co nese název Physikus. První díl jsem kdysi půjčila kamarádce a ta ho měla dlouho doma. Několikrát jsem se ptala jestli mi ho vrátí, ale vždy řekla, že ho ještě nestihla přečíst. A pak jsme se rozešly ve zlém a proto jsem jí raději knihu přenechala. Nechtěla jsem se totiž s ní dál vídat a dožadovat po ní všechny své věci, které jsem jí nechala. No jo... holt jsem udělala menší charitu.

4. SOMAN CHAINANI: série Škola dobra a zla
A je tu další série, série s názvem Škola dobra a zla. Odpočinkové a klidové čtení. Narazila jsem na něj ve své práci, když jsem ještě pracovala jako knihovnice. Měla jsem totiž přiřazenou sekci s dětskou četbou a neustále jsem jí musela přerovnávat, upravovat a udržovat. Vvelmi náročná práce. Obzvláště, když děti neumí knihy vracet na svá místa. Ono dohledávat takové ztracené knihy v obřím oddělením určeným jenom pro děti není nic easy.
Práce v knihkupectví byla nudná a proto jsem sáhla po hezké obálce školy dobra a zla a začala číst. Byl to takový klidný, hezký a milý děj. Říkala jsem si, že pro mé děti by mi kniha určitě nevadila a abych se přiznala ani by mi nevadila pro mě. Příběh samozřejmě není ničím ojedinělý, jako vždy se parta teenagerů dostane do nějaké zvláštní školy o které neměly potuchy a snaží se v ní přežít a prosperovat. Ale pořád je to tisíckrát lepší jak Škola Noci. Pohádkový nádech příběhu mě totiž docela uchvátil. Chtěla bych je mít v knihovně a určitě bych si je přečetla znovu a znovu. No a když budu mít malou princeznu, nebo bude můj malý princ ještě moc malý aby tu knihu odmítal, tak bych jí to také četla na dobrou noc. Hezky kapitolku po kapitolce.

5. LEV GROSSMAN: série Mágové

Viděli jste seriál The Magicians? To je vlastně seriál o téhle sérii. Pamatuji si, že jsem si snad i půjčila první díl u nás ve městské knihovně, ale tenkrát se snad blížily už maturity tak jsem ho hned vracela zpátky. Pak jsem si četla pár úryvků a kapitol i v samotném knihkupectví kde jsem pracovala, ale knihu jsem si domů nedonesla. Měli tam opravdu přemrštěné ceny!
Seriál se mi jakž takž líbil a můj snoubenec ho žral od shora až dolů. A já už nechci dál čekat na další sérii, protože to trvá snad věčnost. Další série má totiž začít vycházet až koncem tohohle roku. Vždyť který normální člověk by to vydržel? Navíc v knize se dozvím spoustu peprných detailů, kterých jsem si předtím nevšimla nebo jsem je moc nevnímala. A taky se dozvím pokračování druhé série! Huray!

6. MADELEINE ROUX: série Asylum
V knihkupectví se mě často mladší generace chodila ptát, kde najdou knihu Asylum a Sanctum. Nejdřív jsem si myslela, že je to pokračování série Sirotčinec slečny Peregreenové, ale když jsem jim knihu spěchala najít zjistila jsem, že ne. Obálkou mi to sice velmi Sirotčinec připomíná, ale dějově je zaměřen na starší děti a je evidentně plný větších hrůz než byl Sirotčinec. Přiznám se, i já mám dva díly Sirotčince tady doma v knihovně. Koupila jsem si ho k předminulým, nebo možná minulým, narozeninám. U prvního dílu jsem se celkem bála, druhý mě už tolik nechytil. Ale hodlám to teď během svého dlouhého čekacího (čekací doba na miminko!) volna dočíst. A chtěla bych zkusit i sérii Asylum. I když já jsem vážně strašpytlík, takže doufám, že po tom následně v noci usnu.

7. BETH REVIS: série Loď mezi hvězdami
No a mám tu poslední sérii knih, kterou bych chtěla mít ve své knihovně. Četla jsem jenom Loď mezi hvězdami a to půjčenou z knihovny. Tenkrát mě uchvátila obálka a protože mé srdíčko nebylo vyplněné nikým a žádnou láskou kromě rodičovské tak jsem si jí půjčila domů. Pamatuji si, že jsem u knihy spoustu času probrečela. Měla jsem totiž přecitlivělé období (jako teď, ale teď je to prý horší... snoubenec říká, že brečím kvůli každé konině). Nejenom kvůli nostalgické vzpomínce na své dospívání bych jí tu doma chtěla mít, ale také proto, že se mi moc líbila ta idea, že jednou nás někdo pošle do Vesmíru podobným způsobem a my, lidé, budeme hledat obyvatelnou planetku. Možná to zní směšně, ale chtěla bych být na té lodi. Chtěla bych taky zažít takový rozkošný románek se svým snoubencem ve Vesmíru. Jednou jsme dokonce o něčem podobném žertovali. Že by bylo super, až zestráneme, že bychom se nechali poslat do vesmíru směrem k černé díře. Chtěli bychom totiž vědět, co je na druhé straně. Vím. Je to nemožné. Nejbližší černá díra je tááák daleko!
A proto chci aspoň vědět jak to skončí s naší hlavní hrdinkou.

Také v knihkupectví velmi vyhledávané tituly. Měli jsme je dokonce i několikrát vyprodané. O čem knihy přesně jsou to netuším, ale vypadá to, že autor je samý bestseller. Možná to bude něco jako Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel (Od Jonase Jonassona) a možná také ne. Mimochodem, Stoletého staříka bych si taky chtěla někdá přečíst. Mám ho koupeného jako elektrickou knížku, ale obecně, mě ty e-booky moc neberou. Spíš mám raději pevnou a voňavou knížku. Doufám však, že to nebude něco jako Analfabetka. Tu knihu v knihovně mám a nedočetla jsem jí. Byla absurdní, nehezká a vážně se mi některé pasáže vůbec nelíbily. Ale popis knížky Babička pozdravuje a omlouvá se mě opravdu zaujal. Takže chci aspoň jednu z knih od autora vyzkoušet. Myslím, že ještě vydal Tady byla Britt Marie.


10. ARTHUR GOLDEN: Gejša
Pokaždé jsem viděla jen film. Na knihy jsou ve veřejných knihovnách pořadníky a proto není možné se k nim dostat. Já jsem všechny zápisy na pořadník už kolikrát vzdala, když jsem se dozvěděla kolik je vlastně čekatelů. Tenkráte jich bylo něco málo přes patnáct a to se mi opravdu čekat nechtělo. Hlavně když u nás v knihovně si mohly lidé knihu půjčit skoro až na tři měsíce.
Spolužák, ze střední, si frontu ale vyčekal a řekl mi, že kniha je vážně epická. Že bych neměla váhat a taky si ji hned půjčit. Kam se na to prý hrabe film. Někdo mi zase řekl, že kniha i film jsou šlichta, tak jsem si knihu nakonec nechtěla půjčit. Nedávno jsem si však znovu stáhla film a chtěla jsem přinutit snoubence, aby se na něj díval se mnou. Vždy se z toho nějak vymluvil a já na něj nakonec koukla sama. Celý film jsem si hezky pobrečela a děj jsem až moc citově prožívala. Tu knížku prostě chci! A chci si jí přečíst a hodně moc! Tak jako se totiž lidé vracejí k některým filmům tak se já chci vracet i ke knihám!

11. VLADIMÍR ŠLECHTA: Kukaččí mláďata
Podle mě je těžké mezi českými autory najít nějakého kvalitního co umí dobře psát. A nebo špatně hledám. Tahle kniha je úplná novinka a já si řekla, že chci zkusit zase něco od těch našich českých spisovatelů. Třeba to bude lepší než kdeco zahraničního. Docela se na knihu těším až jí budu svírat v rukou.

12. JODI PICOULT: Vypravěčka
Četla jsem hodně doporučení na tuhle knížku. Nikdy jsem jí nečetla, ale recenze mě pokaždý zaujala a téma holocaustu jak by smet. Někde jsem četla, že je to spíše takové psychologické pojetí děje a důležitost se klade hlavně na to, co prožívá sama hrdinka. O knize jako samotné nemám pořádně co napsat. Koneckonců, ještě jsem jí zatím nečetla a ani první díl ze série. Ne, jen vtip...

13. BARBARA CARTLAND: Bohatá nevěsta
Krátká romantická kniha, která mii svou anotací trochu připomněla román od Austenové. Kdo ví, ale třeba se mílím.
Recenze jsou na knihu milé a příjemné. Řekla jsem si, že by to třeba moje citlivá duše teď potřebovala. Nějaký ten krátký románek. Koukala jsem, že je to i docela prodávaná kniha. Třeba se bude líbit i mě. I když upřímně, vážně si její koupí zatím nejsem moc jistá.

14. SOPHIE HANAH: Pusinka
Noční můra každé matky! Ale opravdu i má! Když jsem si přečetla anotaci, ve které se píše, cituji databázi: "Starost o malou Florence svěřila svému manželovi. Jakmile však po návratu vstoupí do dětského pokoje, jako by se propadla do zlého snu. Trvá na tom, že dítě, které leží v postýlce, není její dcera." Bože! Vždyť to je přece hrůza! Ten pocit, že si někam odskočíte, vrátíte se domů a vy víte na sto procent, že to co v postýlce je není rozhodně Váš malinký brouček!
Kdysi jsem četla podobnou knihu (jenom malinko), jmenovala se Ukradené dítě. Také bych jí chtěla mít v knihovně, ale bohužel není nikde k sehnání. V knize tentokrát vyměnili pětiletého chlapce za někoho jiného, za tzv. šotka či co, a jediný kdo to celou dobu tušil byl jeho otec. Nejvíce mě dostala pasáž, kdy se ztracený chlapec (ten pravý) omylem dostane před svůj bývalý domov a jeho otec sedí na verandě a vidí ho. I když uběhlo několik let, chlapec vypadal pořád stejně jako ten den co zmizel. Otec vyskočil a chtěl na něj zavolat a běžet k němu. Chlapec ale už žil jiný život a proto vyděšeně utekl. Scéna u které jsem proplakala několik kapesníků. Myslela jsem, že se hoch v tu chvíli vrátí domů...

Tuhle knihu Pusinka si opravdu musím přečíst. Třeba mě zaujme tolik jako Ukradené dítě. I když se obávám, že z ní budu mít noční můry.

15. JIŘÍ MIKULÍK: Zázračná kněžka
Ať žijí GAMEBOOKY! Ať žijí české gamebooky! Nikdy jsem totiž zatím české nečetla. A omylem jsem narazila na tenhle. Akorát, že autor by potřeboval pořádnou reklamu. Nejen, že má nádherné ilustrace on má i boží a promyšlený příběh. Tohle není žádná šlichta. Opravdu doporučuji! Já jsem četla pár recenzí, samotnou ukázku z knihy a chci si knihu koupit rychle do knihovny. Tohle za to podle mě stojí. Určitě budu řádným čtenářem, kterému v knihovně nebude chybět ani jeden jediný díl. Musím je mít všechny! I když na další díly si asi ještě chvilku počkám.
Gamebooky opravdu žeru. Chtěla bych jich mít doma co nejvíce. Možná všechny co kdy u nás vyšly. Byla opravdu sranda to číst. Nelituji ani jediného okamžiku co jsem čtením těhle knih promarnila. Doma jich mám taky pár. A jedním z nich je Železná krysa. Ten jsem opravdu zbožňovala. Vlastně jsem ho tenkrát sehnala pro mého bratra. Kdysi se mu taky moc líbila. Byla i legračně napsaná. Bohužel si jí ani jednou od té doby co jí má nepročetl. Tak jsem jí zabavila a je u mě doma. A tady taky zůstane! Už dvakrát čtená, od té doby, mimochodem!
Tak. A to je celý seznam knih, které bych si chtěla v nejbližší době pořídit. Samozřejmě jich je mnohem více, ale to bych tu asi seděla a sepisovala věčně. Vsadím se, že u čtenářů, jako jsem já, je to všude stejné. Je totiž příliš mnoho knih a tak málo peněz a času je tu všechny mít...
Loučím se, Tulačka.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Tulačka miluje saze!Design by