D. M. Cornish: Tetování Krví, Nalezenec

9. září 2016 v 9:09 | Tulačka |  Čtu
Úplně jsem se zapomněla zmínit, žejsem si vlastně objednala jednu mojí milou knižní sérii, která nese název Tetování Krví.

Narazila jsem na ní tenkrát v knihovně a protože jsem měla většinu knih už přečtených moje oko spočinulo právě na téhle. V knize mě překvapily překrásné ilustrace, doprovázející příběh, a slovníček pojmů, kterým jen tak obyčejný smrtelník neporozumí. Z knihy jsem byla nadšená a přečetla jsem jí tenkrát během dvou dnů od začátku do konce. A to i s výše zmíněným slovníkem. Docela mě překvapila autorova vynalézavost, schopnost vyprávět a i schopnost stáhnout čtenáře do děje.

Tenkrát, po dočtení, jsem rychle spěchala zpátky do knihovny, abych titul vrátila. Samozřejmě jsem si okamžitě musela půjčit pokračování! A jaké zklamání pro mě tenkrát bylo, když jsem jedním dechem přečetla druhý díl a dozvěděla se, že třetí ještě nevyšel. Myslím, že na další díl jsem si musela počkat asi dalších šest nebo sedm let. Uvidíme, jestli čekání za to stálo. Nemůžu se dočkat, až se dostanu k třetímu dílu!


Autor: David M. Cornish
Žánr: Dobrodružné, Fantasy
Počet stránek: 350
Počet dílů v sérii: 3
Rok vydání: u nás 2008, originál 2006
Stručný obsah: Chlapec s dívčím jménem Rosamunda už od malička vyrůstá v sirotčinci pro osiřelé chlapce a dívky. Jeho jméno je terčem posměchu. Nakonec mu v sirotčinci najdou příslušnou práci a Rosamunda se musí vydat na cestu do Vysokých klobouků, aby mohl pracovat v císařských službách jako lampář. Vyrazí do nehostinné země, mimo hradby svého města, do světa plného příšer. Na své cestě potkává fulgarku Evropu, která projeví značný zájem o jeho služby.


Úryvek:
Nesli Evropu ne příliš jemně dovnitř a malý ramenáč ještě na Rosamundu houkl: "Hej, vem ty její saky paky a pojď za mnou. Já jsem strážce brány, jmenuju se Konvička - víš, vrátnej - k službám. A jak říkaj tobě, chlapče?"
"Rosamunda," odpověděl prostě a sbíral Evropiny rozházené sedlové brašny. Nemohl ani uchopit popruh. Ruce měl úplně zdřevěnělé, ani otevřené, ani zaťaté v pěst.
Nejasně si uvědomil, že nastalo krátké, ale významné ticho.
"Ach, pardón slečno. Spletl jsem se v tom šeru, myslel jsem, že jste nějakej mladík." Konvičkův hlas zněl opravdu rozpačitě.
Rosamunda nevěděl, co má říct. Hlavu měl vyčerpáním úplně prázdnou, nic ho nenapadlo. "To je... ehm... správně, opravdu jsem kluk."
Další odmlka, ještě trapnější než ta první. Žena, která držela Evropu za nohy, se na Rosamundu divně podívala.

(!)= pozor spoilery!
Názor (!): Vím, moc jsem se těšila až mi knížky dojdou. Taky jsem se ale těšila až je začnu číst. No a ze všeho nejvíce jsem se těšila až je vlastně dočtu. Abych se přiznala, nechytly mě tolik jako když jsem je četla předtím poprvé. Ale i tak je to jedna z mých oblíbených knih. Je pravda, že některé části jsem zdolávala hůře a říkala jsem si: >>Ach bože, kdy už tam bude ta akce?<< A ta akce skoro nikde. Nakonec se tam pár soubojů s nějakými příšerami objevilo, ale bylo mi jich moc líto.
Nejvíce mě vytáčel náš milý kapitán Perlík, který pašoval kusy mrtvol a i samotné příšery. Jestli mu to opravdu tolik vydělávalo, proč měl tak příšernou kocábku? Vždyť tohle byl černý obchod. Nevynáší náhodou černý obchod miliony těch jejich chechtáčků? Nebo se tam dá vydělat jen na poctivosti?
Ilustrace byly samozřejmě kouzelné. Hrozně se mi líbila Verlína, skoro jako by přesně odpovídala tomu jak jsem si jí vysnila já. A ilustrace příšer? Naprosto famózní! Já jsem měla docela problémy si příšerky, některé, řádně představit a Cornishovi ilustrace mi dopomohli si je perfektně ucelit. Samozřejmě někteří tvrdí, že představivost je daleko lepší než ilustrace, ale já si po dlouhé době užila naprosto všechny obrázky v knize. Na každý obrázek jsem se těšila. Nikdy jsem nenalistovávala dopředu. Chtěla jsem se nechat překvapit. Je až s podivem, že jsem na všechny ty ilustrace zapomněla.
No a slovníček pojmů? Fakt super! Hodně jsem ho využívala. Téměř vše, na co autor v knize odkazuje, tam najdete. Dokonce i vyprávění příběhu ze sešitové knihy, kterou Rosamunda na začátku četl. No a taky trochu něco málo z té historie. Někdy mě ale trochu štvalo, že každé heslo odkazuje téměř vždy na nové a nové pojmy. Je to takový začarovaný kruh. Člověk aby si ten slovníček četl samostatně od knihy, protože on i ten slovník je příběh sám o sobě.
Hodnocení: 7/10
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Tulačka miluje saze!Design by