Knihobit srpen 2016

4. září 2016 v 16:30 | Tulačka |  Píšu
Moje objednávka knihobita konečně dorazila!

Nemohla jsem se dočkat až si jí vyzvednu a balíček rozbalím. Těšila jsem se jako malé dítě. Přišla snad už ve středu, ale jediný volný den, kdy mě tam mohl snoubenec vzít, byl pátek. Takže jsem si jí domu přinesla až později. Zásilka stála neuvěřitelných 500 korun, takže její obsah za to určitě musel stát!

Celou cestu domů jsem si balíček křečovitě držela u těla. Několikrát jsem dokonce bojovala s nutkáním si ji otevřít. Vzpomněla jsem si totiž na ty ňamky, co poslední dobou balí do balíčku ke knihám. A abych se přiznala, docela jsem měla na něco sladkého chuť.



Tentokrát mě i velmi potěšilo, že balíček je lépe a bezpečněji zabalený. Jen tak z něj nic nemohlo vypadnout a nebo mi ho nikdo ani nemohl vyrabovat. No, dokonce ani já sama. Chtěla jsem s ním bojovat a nadšeně si ho otevřít, ale k mému zklamání mi ho dřív vytrhl alfa samec našeho bytu a málem krabici roztrhal vejpůl. Se svým běsněním moje zvířátko ustalo až ve chvíli, kdy jsem ho okřikla a názorně mu ukázala jak by se měla zhruba krabice otevírat.
No, balíček jsem si sama nerozbalila. Nebyla jsem ani první kdo do něj nakoukl. A taky jsem ani nebyla první kdo zjistil jeho obsah. Zvířátko, kterého ve svých článcích označuji jako snoubence, se mi v obsahu prohrabalo, prohlásilo: >>Nic moc<< a následně poté mi řeklo co mám v balíčku za knihu. Krásné to zklamání. Až po dalším zlým okřiknutím byl konečně můj miláček ochotný mi balíček vydat.

Opatrně jsem narovnala všechno zpátky do krabice, abych mohla sem na blog pořídit tyto fotografie:
Fotografie jsem nazvala falešný první pohled do krabice.

Nahoře byl, jako vždy, dopis adresován člověku, který si balíček objednal. Tentokrát nebyl jen tak ledabyle pohozený po krabici, ale byl umístěný do elegantní zelenkavé obálky. Hned jsem věděla, že obálku si hezky schovám ve svém nočním stolku. Jsem totiž tak trochu úchyl přes obálky. Bylo by super, kdyby do knihobita přikládali třeba i šest takových různě barevných obálek.
Dopis byl tentokrát obsáhlejší a popisoval veškerý obsah, který jsem já měla na dně své krabice.

V krabici jsem našla modrou tašku na nákupy, kterou si hned zabralo moje divoké zvířátko, protože zbožňuje modrou barvu. Upřímně si myslím, že tašku hodně využijeme. Už jsme totiž jako ty důchodcovské páry, co si všechny igelitové tašky do nekonečna schovávají a pořád dokola je nosejí dokud se neroztrhnou.

Další překvapení pro mě byla ňamka v podobě nějakého vitamínového džusíku. Ten byl hned, během druhé kontroly balíčku, otevřen a značně okoštován. Dle slov mého snoubence chuťově stál za nic a lepší by bylo přibalit do krabice láhev coca-coly nebo sprite. I když byla příchuť multivitamín mě chutnal jako kokos. A já kokos nemusím... Přesto jsme dali nápoj do chladničky vychladit. Do druhého dne někam zmizel. Vlastně je mi jedno kam obsah flašky zmizel, důležité je, že flaška je pořád ledabyle pohozená v ložnici a nikdo jí ještě nevyhodil. Ale v pondělí udělám každotýdenní prohlídku bytu a všechny petláhve, co tu nějaký pan neznámý pohodil, vyhodím.

Pod knížkou byl skrytý časopis Vlastní cestou, který vydává pivovar Bernard. Určitě si ho pročtu. Obsah vypadal velmi zajímavě a také se mi líbil i design časopisu.

No a konečně to finální, na co jsem se nejvíce těšila. Kniha.
Šlo o knížku s názvem Tulák od Petera Newmana. Autora neznám, o díle jsem neslyšela a ani jsem na něj na internetu zatím nenarazila. Přesto na mě působil velmi lákavě a po přečtení obsahu, z databáze a ze zadu z knihy, jsem usoudila, že kniha rozhodně nebude marná.
Tulák
Peter Newman
(zdroj: databaze knih)
Strhující debut plný úplatných a zkažených rytířů a ztroskotaných létajících lodí. A v centru děje stojí tajemná postava osamoceného tuláka.
Svět je zničený, slunce se rozpadlo na dva kusy. Z trhliny se vyvalila démonická stvoření, přivlastnila si svět a ničí vše, co jim přijde do cesty, zemi i lidi. Lidé svedli bitvu a prohráli. Rytíři a ochránci zemřeli. Nesmrtelní vůdci byli umlčení. UŽ není naděje. Je jen Tulák.
Tulák je zničený, zlomený muž: nemá jméno, nemluví. Ale opatruje poslední naději lidstva. O jeho vzácné břemeno ho chce připravit mnoho zlých sil. Co se událo, že se svět změnil v noční můru plnou démonů? Proč síly zla Tuláka tak neúprosně pronásledují? A coje vlastně Tulák zač?

Závěr:

Celkově mě knihobit, bohužel, znovu zklamal. Co jsem koukala na balíčky z předchozího měsíce tak se mi zdály mnohem pestřejší. Můj byl zase obsahově takový nuzný. Třeba byl takový knihobit ale všech co se mnou na tenhle měsíc objednávali. Abych se ale přiznala, docela jsem byla ráda, že trochu obměnily ten obsah balíčku. Měla jsem trochu obavu, že tam najdu jen letáčky, záložky, lepítka nebo nějaké další papírky na popisování (jako tenkrát, když dávali do balíčku ty papírky ve tvaru motýlků)

Bodování: + řádné zabalení balíčku, 1 bod
+ zabezpečení obsahu krabice, 1 bod
+ dopis v elegantní obálce, 1 bod
+ změna nápaditosti obsahu balíčku, 1 bod
+ kniha podle mého gusta, 1 bod
Body: 5z10

Dlouho znovu neobjednám. To proto, abych se vyhnula nějakému dalšímu zklamání. Možná to zkusím až po nějaké době, kdy mě zase chytne amok a chuť nakupovat!

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Tulačka miluje saze!Design by